O bolestech hlavy obecně.
Bolesti hlavy stále častěji trápí lidi v průmyslových státech. Je to – podobně jako u jiných chronických civilizačních chorob – jakási daň za pohodlný život. A možná i za vzpřímenou polohu. Když bolí hlava, není radost ze života. Nelze se soustředit na práci, nelze si „vychutnat“ ani volný čas. Nejsou žádné viditelné změny, lidé se však přesto dlouhodobě cítí nemocní a navštěvují různé lékaře. Článek se snaží pomoci pacientům vnést do náhledu na bolesti hlavy a na jejich léčení určitý „pořádek“. Porozumění různorodosti překrývajících se (i méně známých) příčin a léčebných metod může samo o sobě pomoci. Bolesti hlavy (přes zmíněnou různorodost) vykazují několik základních typů. Tak lze mluvit o bolestech hlavy s převažujícím pocitem „napětí“, odborně tenzní bolesti. Lidé naznačují tyto bolesti pohybem rukou a paží jako když si zpředu nasazují čepici nebo zezadu kapucu. Za specifický typ bolesti hlavy se považuje i tzv. clusterová bolest. Ta bývá líčena jako 1 – 2 hodiny trvající, velmi intenzivní bolest, často lokalizovaná kolem očí, někdy jednostranná a případně provázená slzením, výtokem z nosu a zčervenáním spojivek. Postižení vykazují statisticky vyšší sklon k sebevražednému jednání. Výrazným typem bolesti je pak i nechvalně známá migréna. Jinak bolesti hlavy mohou nabýt jakékoli myslitelné podoby. Od tupého tlaku přes bodání až po pocit exploze v hlavě, který bývá průvodním znakem krvácení do mozkových plen a je třeba na něj rychle reagovat. Bolest dále může hlavu obkružovat nebo vyvolávat dojem „sevření hlavy ve svěráku“, což je jeden z typů líčení bolesti, s nímž pacienti přicházejí a který se opakuje. Ve výčtu by se dalo ještě pokračovat.
Definovatelné příčiny bolestí hlavy a různé vyvolávající faktory.
Úvodem třeba říci, že část příčin zůstává nejasná. Mluví se pak o tzv. idiopatických bolestech. Příčiny, o nichž se ví, lze rozdělit na ty se sídlem v hlavě a mimo hlavu. Obojích není málo a někdy se překrývají.
Příčiny se sídlem v hlavě.
- Záněty vedlejších dutin obličejových, mandlí a středního ucha. Ty mohou být chronické, nepoznané, podceněné lékařem nebo pacientem nebo oběma.
- Nepoznané/neléčené chronické hnisavé zubní kořenové váčky způsobují větší neplechu než se předpokládá.
- Záněty mozkových plen a mozku nemusí vždy probíhat formou nemoci a leckdy zůstávají drahnou dobu nepoznány a neléčeny. Ale i po jejich vyléčení respektive zaléčení mohou bolesti (léta) přetrvávat.
- Záněty nebo dráždění mozkových nervů (vůbec nepoznané) mohou udržovat bolesti hlavy. Nejznámější je dráždění trojklanného nervu, ale ten není jediný.
- Artróza čelistního kloubu. Na tu se nemyslí skoro nikdy. Může udržovat bolesti hlavy a může provokovat migrénové záchvaty.
- Zrakové vady a „špatné brýle“ způsobují bolesti hlavy častěji než se myslí. Nerozpoznaný pomalu se zvyšující nitrooční tlak při počínajícím glaukomu dělá také svoje.
- Hortonův syndrom neboli zánět spánkové tepny. Ta se „zanítí“ v rámci jistého (celkového) revmatického onemocnění. Způsobuje silné bolesti ve spánkové krajině nejprve jednostranně a později i oboustranně. Hrozí dokonce nebezpečí oslepnutí.
- Krvácení do mozkových plen, typicky pod pavučnici. To se projeví pocitem „výbuchu v hlavě“ a mělo by být ihned léčeno neurologem případně neurochirurgem. Nepoznané „nakrvácení do mozkové tkáně“ po případném i banálním úrazu s následnou pomalu se rozpínající dutinou (cystou) utlačující mozkovou tkáň může léta bolet a učinit ze života jedno velké trápení.
- Poměrně silnou prudkou bolestí se může projevit zánět houbovitých žilních pletení v mozku a kolem mozku, pokud se do nich krev zanese bakterie třeba z hnisavého „boláku“ na tváři.
- Výdutě mozkových cév (tzv. aneurysmata) mohou také „pomalu růst“ a roky neovlivnitelně bolet. Lze je operovat, ale ne všechny.
- Bujení v mozku, zhoubné ale i nezhoubné, působí tlakem na okolní měkkou mozkovou tkáň a vyvolává narůstající bolesti.
- Migréna. Jde o silné záchvatovité bolesti hlavy se zvracením a světloplachostí. Příčin bude několik včetně možné dědičné vlohy. Vlastní „prapříčina“ migrény zůstává nejasná, příčinná léčba tím pádem není k dispozici.
Příčiny se sídlem mimo samotnou hlavu.
- Chřipková onemocnění a nachlazení. Po odeznění „nachlazení“ by bolesti hlavy měly ustat. Když ne, je třeba pátrat po případných komplikacích.
- Vysoký krevní tlak. Pokud tupé, na analgetika nereagující bolesti hlavy hlásí (jinak zdravě se cítící) člověk zhruba pod třicet let, je dobré zbystřit a změřit tlak nejlépe na obou pažích. O překvapení nebývá nouze.
- Nízký krevní cukr. Ospalost, závratě a bolesti hlavy může způsobovat i nízká hladina krevního cukru. Ale i nízký krevní tlak. Někdy je to obojí.
- Dlouhodobé užívání léků. Ty, o nichž se ví, že bolesti hlavy mohou vyvolat, je dlouhá řada. Jde skoro o všechny léky proti chronickým chorobám. Špatné je, že jde i o léky proti bolestem.
- Kolísající funkce štítné žlázy vede k bolestem hlavy někdy také.
- Vadné držení těla, stranové vyhnutí páteře, tzv. skolióza. Tyto poruchy provázené bolestmi hlavy se týkají už i dětí.
- Rozdílná délka dolních končetin, jedna noha je „kratší“. Je to opomíjená souvislost, navíc ovlivnitelná ortopedickou obuví.
- Psychické problémy, stres. Kdo neustále myslí na problémy a vnímá je jako zásadní a současně neřešitelné, toho může průběžně bolet hlava. Bolest hlavy může přetrvávat i po vyřešení problémů a stát se dlouhodobým samostatným problémem. Trvalý tlak okolností s nutností „rozhodovat se“ může k potížím také přispět.
- Poruchy krční páteře, ale i páteře jako takové. Páteř je systém obratlů a svalů které se na ně upínají a drží tělo a hlavu ve vzpřímené poloze. Ve hře jsou tkáně nervů, svalů, vaziva kloubních pouzder chrupavek a kostí. Ty poslední „bolí“ nejméně často. To co bolí, nejsou kosti nebo plotýnky, jsou to měkké tkáně kolem páteře jako „uskřípnutý nerv“ nebo přetažený dlouhodobě křečovitě stažený sval či svalový snopec a svalový úpon. Částečně bolí i poškozené chrupavky malých kloubních plošek, kterými jsou jednotlivé obratle pohyblivě spojeny. Když po sobě totiž poškozené chrupavky malých meziobratlových kloubů jaksepatří „nekloužou“, začne bolet okolní vazivo a přilehlé svaly jdou reflexivně do dlouhodobého bolestivého stažení. Vzniká tak svalová zatvrdlina, tzv. myogelóza. Ta se po nějaké době stane samostatným zdrojem bolesti. S čím se skoro nikdy nepočítá je fakt, že vyjmenované měkké tkáně mohou být postiženy i revmatismem. Lidí s bolestmi v zádech se dodatečně ptám i na to, zda mají dnu nebo hraničně zvýšenou hladinu kyseliny močové. Ta často aktivně udržuje bolesti. Dna se dá mj. léčit. Když se vylíčené poruchy vyskytnou na krční páteři, společně s krční páteří pak bolí i hlava. Pak je tu ještě jedno empirické pozorování. Je to sklon k zánětům mandlí a vedlejších dutin jenž jde velmi často ruku v ruce s bolestmi a „blokádami“ krční páteře a následnými bolestmi hlavy. Obráceně platí, že „odblokování“ krční páteře omezí záněty mandlí a nechvalně známé bolesti v krku. A někdy se (nečekaně) zlepší i vysoký nebo kolísavý krevní tlak.
Léčení standardně medicínské, orientační přehled.
To začíná – pokud možno po vyloučení vážných chorob a organických příčin - v první řadě užíváním léků „na bolesti hlavy“. Od války jich bylo vyvinuto mnoho, některé jsou dnes k dostání i bez receptu. Tyto léky patří převážně do skupiny tzv. nesteroidních antirevmatik (NSA) jako diklofenak, ibuprofen, naproxen a další. Když se užívají s přestávkami a „rozumně“, mohou být velkou pomocí. Užívají-li se denně po měsíce či roky, přijdou ke slovu jejich vedlejší účinky. Ty postihují hlavně zažívací ústrojí formou slizničního dráždění až vznikem vředů které mohou být provázeny mikroskopickým ale i větším krvácením a časem vést až k chudokrevnosti. Při velmi silných bolestech hlavy se k NSA přidávají ještě kortikoidy. Ty zesílí nejen zamýšlený léčebný účinek, podstatně zesílí i vedlejší účinky (VÚČ). Při „jasně definované migréně“ se podávají antimigrenika jako námelové alkaloidy a dnes hlavně tzv. triptany, které léčbu migrény ovládly. NSA, kortikoidy a léky proti zvracení u migrény také přijdou ke slovu. S nadsázkou lze říci, že když nepřevládnou VÚČ, pak je pomoženo. V opačném případě se VÚČ stávají novou chorobou a léčí se jinými léky. Vzniká bludný kruh. K tomu přistupuje ještě jeden pacientům méně známý faktor. A sice ten, že skoro všechny léky proti bolestem hlavy mohou po nějaké době bolesti hlavy samy vyvolávat. Když se na to „nepřijde“, může to být malá katastrofa. A když se v indikovaných případech včas neudělá rentgen hlavy, „cétečko“ či magnetická rezonance, může být také zle. U podávání léků nebo u alternativně medicínských postupů lze zůstat jen když se v daný čas spolehlivě vyloučí možné vážné organické příčiny dlouhodobých bolestí hlavy. Standardní medicínské léčení by mělo samozřejmě zahrnovat i výše uvedené stavy jako sinusitidy, otitidy, artrózu čelistního kloubu, zubní granulomy a další léčitelné choroby a ložiskové infekce se sídlem v hlavě.
Léčení alternativní, vybrané postupy, orientační přehled.
Akupunktura. Je to „tísíciletá“ metoda. Do vybraných bodů na těle se „píchnou“ jehly a nechají se tam většinou 10 – 20 minut. Pacient přitom sedí nebo leží. Může i usnout. Nejen výběr bodů ale i vlastní zavedení jehel do tkáně má svůj řád. Je to o intuici a přemýšlení. Akupunkturní body mohou být mj. přímo na hlavě, i „ve vlasech“. Pokud se pohmatem v ovlasené části najde bod výrazně citlivý na tlak, je dobré posadit jehlu i tam. Takový nalezený bod občas překvapivě zaúčinkuje, a to hlavně u migrény. O případném „klíčovém migrénovém bodu ve vlasech“ referovala před 15 lety jedna německá lékařka (nikoli léčitelka) sama migrenička, která si takto migrénu vyléčila a pak léčila jiné. Výborná je kombinace akunktury těla s akupunkturou ušní s užitím bodů pro bolest hlavy a krční páteře a pro uklidnění.
Masáže. Jde o masáže krční a horní hrudní páteře nebo i případné masáže vybraných míst přímo na hlavě. Principem účinku je (zjednodušeně řečeno) zvýšené prokrvení ve svalovině, která se podílí na „držení hlavy“. V ní se skoro u všech lidí (i u těch bez bolestí) tvoří okrsky svalových vláken, která jsou v jakési „stálé křeči“. Jde o svalové „zatvrdliny“ nebo-li myogelózy. Jsou k nalezení v masírované tkáni. Pacient je při masáži vnímá jako místa větší citlivosti, bolestivosti nebo až „křupání“, typicky při hnětení trapézových svalů a svaloviny na šíji. Po předchozím celkovém – jakoby necíleném – důkladném prohnětení trapézů a šíje je třeba špičkami prstů zůstat „nad myogelózami“, masírovat je krouživými pohyby a přítlakem jít na pacientovu individuální hranici bolestivosti ale nepřekročit ji. Bolest by přivedla masírovaný okrsek do reflexní křeče a léčebný efekt by pak byl omezen až ztracen. Jednou nalezené myogelózy může masírovat i rodinný příslušník, který postup tohoto druhu masáže jednou shlédne a nalezené body si zapamatuje a dle potřeby i sám vyhledá. Popsané pojetí této fyzikální léčby lze označit jako bodové masáže a částečně jako akupresuru. Provádět se má víc než jednou týdně. Odstup mezi jednotlivými sezeními by neměl překročit 4 dny. Sedm dnů je příliš dlouhá doba, efekt masáže za týden téměř kompletně odezní, má se masírovat dvakrát týdně. Proto ta zmínka o rodinném příslušníkovi. U mnoha lidí jsou podrážděné i svalové úpony na zátylku na hranici ovlasení. Je to odhadem ta oblast, kde v ca. polovině případů bolesti hlavy začínají a odkud se šíří. Když to situace umožní, má se ve vybraných případech masírovat takříkajíc i „ve vlasech“. Úpony svalů na kostech bolí více než se obecně předpokládá. Podaří-li se tento zdroj bolestí odstranit, přinese to velkou úlevu. Je-li ve hře migréna a dotyčný se zmíní o chronických zažívacích potížích (typicky se žlučníkem), je třeba pátrat po myogelóze pod pravou lopatkou.
Baňkování. Bodové masáže lze optimálně spojit s baňkováním. Skleněné baňky se „posadí“ nad nalezené a předtím promasírované myogelózy. Baňkami lze „dobře namazanou“ kůži také masírovat, ale musí se to natrénovat a pacienta to nesmí bolest. Při „činnosti“ na šíjovém svalstvu je třeba dát pozor na případně zvětšené a bolestivé lymfatické uzliny které svědčí pro nějakou aktivní infekci. Pigmentové skvrny a zvětšené šíjové uzliny by se masírovat neměly. Akupunktura, bodové masáže a baňkování jsou poměrně jednoduché metody, které – pokud se aplikují dostatečně často a přiměřeně dlouho – mohou bez vedlejších účinků značně pomoci od bolestí hlavy, od migrény a někdy i od tinnitu.
Pijavice. Přikládání živých pijavic na vybrané (spoušťové) body má nebo může podstatně zmírnit potíže.
Pouštění žilou. Optimální je to u pletorických lidí s nadváhou a vysokým krevním tlakem kteří trpí bolestmi hlavy. Odebere se 200 – 400 ml žilní krve, pacient ve stejném sezení dostane stejnou jehlou infuzi 500 až 1000 ml fyziologického nebo jiného vhodného roztoku. Krev se „zředí“, úleva může velmi rychlá a výrazná. Když se toto opakuje několikrát, může dojít i k úlevě trvalé. Vysoký krevní tlak je ovšem nutno dlouhodobě léčit a každopádně ho normalizovat, ať již standardními nebo alternativními metodami nebo jejich kombinací.
Lokální anestetika, pupence, obstřiky. Mnohým lidem vstávají vlasy na hlavě když jen slyší slovo obstřik. Když se tenounkou jehlou vpraví 0,5 ml čtvrtprocentního lokálního anestetika do nalezených kritických bodů nebo do okolí „křupajícího“ čelistního kloubu, může to mít nečekaný blahodárný účinek. Nezapomenout ani na občasné „umrtvení“ jizev na hlavě, i těch malých a starých, dávno zapomenutých.
Léčení skusu. Kazivé zuby a především nesprávný skus způsobuje bolesti hlavy a přispívá k jejich tvrdošíjnému udržování. Dohodnout se zubařem a vadný skus napravit jak to jen jde.
Správné brýle. Chybně nastavené dioptrie brýlí jsou přehlíženou a velmi častou příčinou bolestí hlavy. Lidé, kteří se přes brýle musí „na svět dívat neustále“ by je měli v pravidelných intervalech nechat zkontrolovat a dle potřeby přizpůsobit případně změněným schopnostem oka a zraku. Očím mj. prospěje občasná tabletka selenu.
Chiropraktické manévry. Ty se dělají na krční páteři a při bolestech hlavy mohou pomoci. Mají se provádět nejlépe s možností rentgenové kontroly a na předtím (masáží nebo horkou vodou) nahřáté krční páteři.
Vitaminy. Sem patří vitaminy B 1 a B 2. Je možné je občas zkusit podat, nejlépe v injekční formě, vždy po předchozí domluvě s lékařem.
Netelefonovat dlouho mobilem. Negativní vliv mobilních telefonů na zdraví není zatím spolehlivě prokázán, ale nejedno pozorování svědčí pro fakt, že časté užívání mobilů zhoršuje jak k bolest hlavy, tak i migrénu a tinnitus.
Plísně v bytě, mořidlo na dřevo, radon. Při bolestech hlavy odolávajících všem léčbám je někdy radno pomyslet i na méně obvyklé či neviditelné vlivy jako je přítomnost plísní v bytě nebo výpary chemických mořidel z dřevěného nábytku nebo parket. Neviditelným problémem může být i přítomnost plynu radonu v domě, o němž se neví.
Přídatné látky v potravinách. Lidé s chronickými bolestmi hlavy by se měli vyhýbat potravinám s vyšším obsahem konzervancií, stabilizátorů, barviv a hlavně glutamátu v potravinách, které často požívají.
Dostatek kvalitního spánku. Ten by měl být dle možností zajištěn. Nespavot a noční služby bolesti hlavy udržují nebo je samy přímo způsobují. Spát by se mělo v naprosté tmě bez svítících kontrolek, elektrospotřebiče by měly být kompletně odpojeny od zdroje elektřiny. Elektrospotřebiče které jsou přes noc v ložnici ve stavu „stand-by“ mají na bolesti hlavy a celkově na zdraví dost negativní vliv.
Odstranění zácpy. Kdo trpí chronickými bolestmi hlavy a chronickou zácpou, ten by se měl o každodenní vyprázdnění střev intenzivně starat. Měl by se nechat vyšetřit gastroenterologem s cílem vyloučit nějakou vážnou střevní chorobu a pak by měl nasadit všechny (pokud možno zdravotně neškodné) páky, aby se střevo denně, v krajním případě obden, vyprázdnilo. Interval ob dva dny je podle mě příliš dlouhý.
Pár slov na závěr. Bolesti hlavy dovedou jaksepatří otrávit život. Trpí jimi už školní děti. Článek se snaží podat přehled podnětů jak jim zabránit a předejít.