V případě Trojmezí na Ašsku jde o hranici mezi Českem, Saskem a Bavorskem. Základní údaje o tomto bodu naší západní hranice lze vyčíst z informační tabule. Z německé strany sem vede úzká asfaltová silnička zakončená malým parkovištěm. Příjezd k Trojmezí je z bavorské strany označen ukazatelem s nápisem „Dreiländereck“, a to několikrát i v přilehlých vesnicích. Místo má svoje kouzlo. Za slunného dne je tu vlídno, ba přímo „útulno“, za pošmourného počasí tu na člověka padá tíseň. Ta tu na lidi od padesátých do konce osmdesátých let padala stále, a to asi i když bylo hezky. Stýkaly se tu dva nepřátelské světy, svět kapitalismu zastoupený tehdejším „imperialistickým západním Německem“ a svět reálného socialismu zastoupený socialistickým Československem a Německou Demokratickou Republikou, NDR. Zbytky východoněmecké hranice jsou ještě viditelné, viz fotky 44, 46 a 48. Trojmezí je v dnešní době na obou stranách hranice chráněnou krajinnou oblastí a je východiskem značených turistických cest a cyklostezek. K vidění je tu několik typů historických hraničních mezníků. Ve svahu na bavorské straně ční ze země malý mezník z bílého kamene, viz obrázky 38 a 74.
Stopy dřívějších a novodobých lidských aktivit spočívají v hromadě kamení skryté v lese u parkoviště u něhož na bavorské straně stojí dřevěný domeček. Na české straně jde o toalety, které během času evidentně doznaly rozšíření. K nalezení je i lidová tvořivost, zastoupená na české straně roztomilým totemem, na bavorské dřevěným andělem. Ten symbolicky bdí nad klidem tohoto odlehlého místa a také nad nad hrobem neznámého vojáka, jenž tu má být pochován pod dřevěným křížem a ocelovou helmou. Lze si jen přát, aby tu tu tento klid panoval pokud možno navždy.
Fotografie byly pořízeny na jaře 2009 a v létě 2011.