Pár řádků obecně o kamenných řadách. Na Rakovnicku, na „náhorní“ plošině s příznačným názvem Rovina, se nacházejí řady sestávající z malých a větších kamenů, uspořádaných do 14 řad orientovaných skoro na chlup přesně severojižně. Podloží je z opuky, kameny v řadách jsou z křemence. O původ Kounovských řad se dodnes vede spor. Část oficiálních odborníků sdílí názor archeologa Karla Sklenáře, že kamenné řady jsou „hranice podlouhlých políček“ z počátku devatenáctého století. Malá část certifikovaných geologů a archeologů o tom možná v skrytu pochybuje. Nemalá část laiků o hypotéze hranic políček pochybuje také. Protinázorem je pak domněnka, že řady byly z rituálních důvodů založeny v prehistorii.
Kameny mimo řady. Kounovské řady po desítky let někomu „překážely“. V jejich bezprostřední blízkosti se kdysi těžila opuka a těžilo se tu i uhlí. Kameny se navíc hodily i jako stavební materiál. To všechno vedlo k jejich průběžnému odvážení a následnému poškozování řad. To co z kamenných řad dnes zbývá, je zhruba třetina předpokládaného původního množství kamenů. Část kamenů, které byly dříve v řadách, se nyní nachází pod příkrým srázem, který ohraničuje areál kamenných řad na severní straně. Kameny tam byly s největší pravděpodobností jednoduše shozeny.
V monografii autorů Helšuse a Hluštíka o Kounovských řadách se na téma kameny pod srázem lze dočíst následující:
Shluky kamenů pod severním srázem v podstatě odpovídají poloze konců řad. Nápadným je množství kamenů pod řadami jedna a dvě, u nichž právě severní zakončení chybí, a rovněž shluky na úrovni meziřad 5a, 6a i 7a podporují domněnku, že tyto fragmenty byly úplnější. Hůře vysvětlitelným je shluk kamenů zjištěný zhruba na úrovni řady č. 10. Zde by se mohlo jednat o kameny nějakého jiného objektu v její blízkosti, například z některého již zmiňovaných kamenných kruhů. Mezi nejvýchodnější řadou a balvanem označovaným jako Gibbon jsou nápadnější dvě centra kamenných shluků vzdálená přibližně 14 a 38 metrů od poslední, 14. řady. Mohlo by jít o pozůstatky dvou odklizených řad, o nichž se zmiňují pamětnické zprávy, avšak počet kamenů pod svahem odpovídá jen asi dvěma třicetimetrovým či jednomu šedesátimetrovému úseku. Dále k východu se pak pod svahem Roviny žádné další křemencové kameny nevyskytují. Jaroslav Helšus zde počátkem 80. let napočítal celkem 285 křemencových kamenů o celkové hmotnosti přes 14 tun. Kameny odpovídají svým složením a zastoupením poměrům v jednotlivých řadách. Úvaha, že kameny pod severním okrajem Roviny představují pozůstatky kompletních částí severního zakončení řad, je proto celkem opodstatněná. Naproti tomu pod jižním svahem leží jen několik menších kusů křemenců, jejichž úbytek situaci zásadně neovlivnil. Potud citát.
Ale tak jednoduché to s kameny pod srázem zase není. Některé křemence leží příliš daleko od okraje srázu, než aby se dalo předpokládat, že se na místo svého nynějšího „posledního odpočinku“ po shození ze srázu jen tak zakutálely. Ale i to by se dalo nakonec vysvětlit, třeba tím, že shozené kameny překážely sporadické těžbě opuky a proto byly opakovaně přenášeny jinam.
A ještě něco. V roce 2009 jsem byl pod severním srázem několikrát a našel jsem jen zlomek křemencových kamenů, o jejich množství referuje pan Hluštík. Všechny křemencové kameny na které jsem narazil jsou ve fotogalerii. Možná jsem se špatně díval, možná jsou další kameny někde v podrostu, nevím. Co jsem našel jsem, to je v obrazové příloze.
Otázka. Pod srázem je k nalezení jeden plochý kámen, který se zdá spočívat na malých opukových kaméncích, takříkajíc na opukovém štěrku. Opukovým štěrkem mají nebo měla být „podsypána“ i lůžka (větších) kamenů stojících ještě v kamenných řadách. V případě „podsypaného kamene pod srázem“ by pak mohla vyvstat kacířská otázka, zda-li tam tento kámen nakonec nebyl (kdykoli/kýmkoli) umístěn úmyslně. Posouzení ponechávám na čtenáři.
Fotky 2 – 16: Zobrazeny jsou celkové poměry pod severním srázem plošiny Kounovských řad. Viditelné jsou zbytky těžby opuky a „zapomenuté“ opukové bloky se závrty.
Fotky ostatní zachycují pohled na čočkovité křemencové kameny jak jsem našel a po hrubém očištění vyfotil pod srázem. Některé z nich zdály se být podsypány opukovým štěrkem, ale to může být jen domněnka. Jistotu by do věci vnesl pouze systematický výzkum, který by si Kounovské řady zasloužily zrovna jako jejich širší okolí.
Doba pořízení obrázků: rok 2009