Na Rakovnicku, na „náhorní“ plošině s příznačným názvem Rovina, se nacházejí řady sestávající z menších a větších kamenů, uspořádaných do 14 řad orientovaných skoro na chlup přesně severojižně. Podloží je z opuky, kameny v řadách jsou z křemence. O původ Kounovských řad se dodnes vede spor. Část oficiálních odborníků sdílí názor archeologa Karla Sklenáře, že kamenné řady jsou „hranice podlouhlých políček“ z počátku devatenáctého století. Malá část certifikovaných geologů a archeologů o tom možná v skrytu pochybuje. Nemalá část laiků o hypotéze hranic políček pochybuje také. Protinázorem je pak domněnka, že řady byly z rituálních důvodů založeny v prehistorii.
Pro “laicko-ezoterický rituální protinázor” a proti účelu řad jako ohraničení políček mluví několik skutečností. Kromě přesné severojižní orientace řad je to až příliš velké velké množství použitých a do řad sestavených kamenů. Dále je tu fakt, že kameny jsou z křemence a ne z opuky, z níž sestává geologické podloží. K pochybnostem o účelu řad jako hranic zemědělských pozemků přispívá také robustnost a nemalá váha některých křemencových bloků. Nakonec je tu podezření, že některé z nich byly záměrně vztyčené, částečně opracované nebo byly záměrně vystaveny ohni nebo že byly záměrně vybrány kameny takříkajíc neobvyklých tvarů. A o ty tu jde.
Mnohé kameny vykazují neobvyklé či zvláštní tvary. Jsou tu kameny s podélnými vrypy, s miskovitými vhloubeninami a kameny se závrty. Do jaké míry se na výskytu neobvyklých forem kamenů v řadách podílel člověk svou prací nebo cíleným výběrem – a do jaké míry šlo o náhodu - lze jen těžko odhadnout. Ať je to jak chce, tyto kameny působí každopádně zvláštním dojmem a mohou být podnětem k zamyšlení. Jaroslav Helšus a Antonín Hluštík, autoři knihy “Kamenné otazníky aneb Megality v Čechách”, se k formám jednotlivých kamenů vyjadřují následovně:
Zbarvení horniny není rozvněž vždy stejné. Převažují nažloutlé a bělavé křemence (lidově sluňáky a liťáky), v nichž se zachovaly válcovité dutinky po rostlinných orgánech. Méně častými jsou tmavě okrové, rudohnědé, až masově červené bloky nebo menší kameny. U některých větších kusů lze dokonce pozorovat pozvolné přechody od světle okrového do narůžovělého zbarvení. Potud citát.
Pár slov k některým vybraným fotografiím:
Fotky 24-26-28: vedle většího ležícího kamene jsou zobrazeny barevné ostrohranné menší kaménky, které byly nalezeny pod patou většího kamene. Jejich zvláštní tvar stojí za povšimnutí.
Fotky 42-44-46-47: na fotce č. 42 a 44 je vidět misku z Kounovských řad. Na obrázku 46 je miska ze severoitalského údolí Val Camonica, kde se to hemží předvěkými skalními kresbami. Tamější profesor archeologie Alessandro Priuli považuje zobrazenou camonickou misku za předvěkou a jednoznačně rituální. Obě misky jsou si tak trochu podobné. Na fotce číslo 47 je podobná miska z česko-rakouské hranice z vrcholu hory Mandelstein, kde je i mnoho větších skalních mís. Čtenář si udělá vlastní názor.
Datum pořízení fotografií: léto 2009