Úvod. Před lety mě zaujaly „brožurky“ evropských autorů, kteří se diagnostikou z ruky zabývali a (dle vlastních údajů) za život posoudili kolem 100 000 rukou. I poloviční číslo by bylo dost velké. Díla nejsou o hádání z ruky, ale o racionálním přiřazování na ruce viditelných znaků konkrétním nemocím a zdravotním poruchám. Vybral jsem si z jejich práce jenom zlomek a jejich postřehy jsem si ověřil na stovkách lidí. Pojednání není v žádném případě pouhým překladem cizí literatury. Diagnostické možnosti se navíc vyvíjejí. Řadu dříve pracně z ruky odhadovaných diagnóz dnes laboratorně objevujeme takříkajíc na počkání. Dnešní doba sjednotila spektrum samostatných dlouhodobých potíží do formy chronických civilizačních chorob. S těmi se dnes jde k léčiteli až když „doktor selhal“. Tak či onak, (evropští) vnímavci a diagnostici staré školy mě zaujali. Některé z jejich postřehů jsem mohl v praxi ověřit, jiné jsem do jisté míry kriticky přehodnotil.
Čáry na dlani anebo hřbet ruky? Lidská ruka je „výrazově“ tak bohatá, že je možno vybrat si na ní mezi hřbetem a dlaní. Na jednom lidském orgánu jsou dvě plochy (dva diagnostické mikrosystémy) z nichž lze (do jisté míry) odhadnout zdravotní stav jejich nositele. Ruka je taky ten orgán, jenž nás kromě vzpřímené chůze na první pohled odlišuje od zvířat. Já jsem z nějakého nepochopitelného důvodu diagnosticky přilnul k hřbetu ruky, i když se v něm na rozdíl od dlaně neskrývá nic o budoucím bohatství nebo životní lásce a v porovnání se sítí linií na dlani je hřbet ruky informačně chudší.
Proč čtyři prsty, jak je to míněno. Při spatření nadpisu „o čtyřech prstech“ se může vnutit otázka, proč zrovna toto číslo, když má lidská ruka prstů pět. Je to dáno dobrou viditelností znaků na čtyřech dlouhých prstech ruky, což na krátkém „odstávajícím“ palci již tak zřejmé není. Čtyři prsty (většinou) stačí. Jejich tvar i jemné odchylky od myšleného normálu se dají dobře posoudit bez lupy. To jsou výhody. Nevýhody tkví v poměrně malém množství jednotlivých znaků. To dlaň s velkým množstvím čar nebo oční duhovka s řadou tvarových a barevných znaků je výrazově o hodně bohatší. Posouzením čtyř prstů v kombinaci s alternativně diagnostickým posouzením jazyka lze dospět k docela slušným odhadům dalšího vývoje zdraví. Tím se myslí nejen zdravotní přítomnost, ale v nemalé míře i „zdravotní budoucnost“ ve formě odhalení sklonů k různým zdravotním poruchám, které jsou momentálně klinicky němé. Důležité je odhadnout základní poruchu určitého orgánového systému a to, co jeho nositele může později trápit nejvíce. Je v tom dozajista i jakýsi prvek zdravotní prevence formou „včasného varování“. Na rozdíl od astrologie zde není smyslem věci dávat člověku naději nebo varovat ho před jeho vlastním citovým/profesním životem. Cílem je „varovat“ ho před pozdějšími zdravotními poruchami. Tím se nijak nechci dotknout astrologů, kteří se občas „trefí“ přesněji než je leckomu milé. Odstavec je míněn jako suchý komentář rozdílu mezi „čtením z hvězd“ a „diagnostikou z ruky“. Ale zpět k prstům.
Co lze na prstech hodnotit. Je to především jejich zakřivení. Tím se většinou myslí lehké vyhnutí koncového článku prstu do strany. To může být jen velmi diskrétní, pro neškolené oko sotva postřehnutelné. Dalším sledovaným znakem je tvar prostředních kloubů prstů, čímž jsou tu (pro účely článku) myšleny mezičlánkové klouby nejbližší dlani. Zdravý člověk má tzv. ušlechtilý tvar kloubů. Změna jejich tvaru, velikosti a hlavně postřehnutelné stranové rozdíly (pravá ruka/levá ruka) bývají výrazem nějaké (zatím třeba skryté) zdravotní poruchy. V případě „podezřelého tvaru“ prstních kloubů se myslí hlavně na (budoucí?) revma nebo artrózu. Viditelně zbytnělý prostřední kloub prostředníku dodatečně mluví pro zanesení střeva nezdravými bakteriemi.
Jak se na ruku dívat. Pacient položí obě ruce na stůl nebo na vlastní stehna a prsty drží napřímené těsně vedle sebe. Ruka se pozoruje shora, vyšetřující člověk má někdy i vstát, aby pohled na prsty dopadal kolmo shora. Pak jsou případné odchylky tvaru prstů nejlépe vidět. Dále k jednotlivým prstům.
Ukazovák. Tento v našem životě pozemském velmi důležitý prst (latinsky index) mluví za jaksepatří důležité orgány. Ukazováky máme dva, pravý a levý. Každé straně jsou přiřazeny jiné orgány. (Zakřivenému) levému ukazováku ke přiřazena slinivka (případně i slezina a žaludek), pravému ukazováku játra. Potíže se jmenovanými orgány zájemce v době vyšetření vůbec nemusí mít. Změněné laboratorní testy, na které si posuzovaný eventuálně vzpomene, se sice sem tam vyskytnou, ale jen zřídka. V případě slinivky – „křivý“ levý ukazovák – bývají udávané subjektivní potíže o něco častější. Jedná se o tlak kolem pupku, někdy o bolestivé nadýmání a nesnášenlivost některých potravin. Lidé se „slinivkovým“ ukazovákem nadprůměrně často udávají (až nepotlačitlenou) chuť na sladké a mívají dlouhodobý bílý povlak jazyka. Chuť na sladké je provází s přestávkami celý jejich život a touhu po sladkém měli případně i rodiče či prarodiče, nezřídka v kombinaci s cukrovkou. Na to si lidé občas vzpomenou také. V následném rozhovoru - takříkajíc oklikou přes nerovný prst - se vyšetřující lékař/léčitel dozví, co za choroby měli blízcí i vzdálenější pokrevní příbuzní. A kdyby nic jiného, „podezřelý prst“ může ukázat cestu k těm správným otázkám.
Prostředník. Je to prst , jemuž je přiřazeno střevo. Je-li jeho poslední článek je lehce přivrácen nebo jasně vyhnut směrem k ukazováku, vzniká optický dojem křivosti prstu. Se střevem pak něco není v pořádku. Interpretace znaku může být nelehká a musí se přihlédnout k dalším steskům pacienta. Na prostředníku je ještě jedno znamení, a tím je tvar/konfigurace prostředního prstového kloubu. Je-li kloub naprosto nenápadný, stejně veliký a utvářený jako ostatní stejné klouby na prstech té samé a taky druhé ruky, pak je tlusté střevo nejspíše v pořádku. Jinak následují tyto možnosti. Kloub je asymetricky jemně vyklenutý (zbytnělý) směrem k prsteníku – pak jsou nesprávné bakterie spíše v tlustém střevě. Ukazuje-li zbytnění směrem k ukazováku – pak je něco spíše s tenkým střevem. V naprosté většině případů se jedná o poruchy funkční, vratné a léčitelné.
Prsteník. Na tomto prstu se posuzují dvě znamení. Je to jako obvykle „křivost“ prstu, kterým je míněno vychýlení posledního článku prstu směrem k prostředníku. Prsteník zastupuje ledviny. Jeho prostřední článek na levé ruce má vztah k funkci srdce. Zakřivení prstu lze jednoduše vidět i posoudit. Je-li zakřivení značně vyjádřené, dá se předpokládat, že ledviny neplní svou očistnou funkci jak by měly a to i přes případné normální laboratorní nálezy. Znatelně slabší prostřední článek levého prsteníku mluví pro tendenci k „slabšímu srdci“. Najde-li se toto znamení u nesportujícího třicátníka s lehkou nadváhou toho času bez potíží, lze „prorokovat“, že v následujících 20 – 30 letech „potíže se srdcem budou“.
Malíček. „Křivý“ nejmenší prst naší ruky vypovídá o pohlavních orgánech. U ženy prozradí několik maličkostí o stavu dělohy a vaječníků, u muže o jeho prostatě. Čím je malík křivější, tím je pohlavní ústrojí „slabší“. Co se ženy týče, může být děloha ve špatném postavení (nebolestivá anteflexe, retroflexe) a její stěna může být prorostlá myomy, výtoky z pochvy jsou pravděpodobné. U muže se může jednat o zvětšenou prostatu a počínající (nebo budoucí) potíže při močení. Malíček může vést k časnému vzniku podezření na (budoucí) poruchu pohlavního ústrojí.
Příkladem z praxe je nejčastěji situace, kdy si žena stěžuje na bolesti v kříži a vypráví, že všechny dosavadní pokusy páteř nějak léčit byly neúspěšné. Pohled na „křivé malíky“ směruje podezření na pohlavní ústrojí. Pacientka se rozpomene i na dávno zapomenuté myomy a na to, že jí gynekolog kdysi naznačil, že její děloha je ohnutá dopředu nebo dozadu. To pak vysvětlí bolesti křížokyčelního spojení, které ani zdaleka nemusí být „od páteře“, ale které mají v mnoha případech příčinu v nějaké poruše pohlavního ústrojí, a to i u mužů. Z těch je ovšem třeba všechno doslova páčit, své potíže líčí (či spíše přiznávají) jenom neradi. Cílenými otázkami to lze dostat i z mužů za předpokladu že se ví, na co otázky cíleně směřovat. Bez nějakého (i vágního) podezření to tak úplně nejde.
Palec. Uvádím tento prst více méně pro pořádek. Hodnotí se na něm jeho ohebnost nebo tuhost, něco prozradí nehet. Bílý půlměsíček u kořene nehtu palce částečně vypovídá o duševní pohodě nebo nepohodě. Chiromantická literatura z něj usuzuje i na psychiku člověka, čemuž se vyhýbám. Posuzování psychického a tělesného stavu nesměšuji.
Tolik k diagnostice z ruky, jež může být – spolu s dalšími alternativními diagnostikami – jedním z kroků, který nakonec pomůže stanovit vlastní správnou diagnózu a vést ke správné léčbě.