Dr. Rudolf Zemek

LIDÉ, JAZYKY A JEJICH PŘÍBĚHY.

Pár slov úvodem. Příběhy „vyfocených jazyků“  se týkají výlučně vztahu jazyka a trávícího ústrojí. Lidé, kteří si ode mě nechali jazyk vyfotit nebo mi fotografii poslali mají obvykle ještě další potíže, které ale v rámci anonymizace nejsou uvedeny. Vzhledem k tomu, že vzhled jazyka i subjektivní potíže se poměrně rychle mění, úmyslně neuvádím léčebná doporučení nebo nějaké návrhy, jak zdravotní stav - na základě pohledu na jazyk - zlepšit. Zůstávám jen u (možného) diagnostického vztahu mezi tím co je vidět na jazyku a co z toho lze momentálně vyvodit pro stav zažívacího ústrojí.  Pokud někdo ze čtenářů bude chtít prostřednictvím této webové stránky zveřejnit svůj příběh, nechť pošle jednu nebo lépe několik fotografií svého jazyka a výslovný souhlas ke zveřejnění zaslaného materiálu. Vylíčení zaslaného příběhu by mělo dle možnosti zahrnovat i stručný popis výsledků či zkrácené závěry lékařských vyšetření. Nezapomenout ani na zmínku o tom, co případně pomohlo!  

Žena, 46 let, normální váha. Na hřbetu jazyka jsou vidět zvětšené papily, některé zarudlé a dělají dojem jako „červené tečky“. Jde o náznak lehkého nedostatku vitaminu B. Po obou stranách jazyka jsou lehce naznačené otisky zubů, znak lehce snížené funkce jater a slinivky. Vpravo od střední čáry je sotva znatelný tmavší okrsek. Vzhledem k jeho umístění na pravé straně je tu zdůrazněna slabší funkce jater. Jaterní i slinivkové laboratorní nálezy jsou naprosto v pořádku, přesto žena trpí nadýmáním, večerní říháním s tím, že se chuť posledního jídla vrací na jazyk. Celoživotně miluje sladkosti, někdy se nají i kolem deváté večer, čehož pak kolem půlnoci lituje, protože ji trápí plynatost a následně nadmuté břicho, kvůli němuž se musí posadit na lůžku aby mohla odříhnout. Nesportuje, kondice je minimální. Její otec trpěl značnou nadváhou, vysokým krevním tlakem a zemřel v 69 letech na infarkt. Matka jejího otce trpěla cukrovkou. Rodina ženy požívala ostrá, slaná a kořeněná jídla, sklenka ostrého přišla také na stůl.  K příběhu lze říci, že pokud tato štíhlá, jinak dobře vypadající postčtyřicátnice  nezmění stravu a nezačne sportovat, bude později s velkou pravděpodobností trpět nějakou konkrétní (chronickou) chorobou v oblasti zažívacího traktu.        

Muž, 55 let, nadváha. Hřbet jazyka vykazuje příčné rýhy, které vypadají jako větvičky. Ta nejspodnější respektive nejbližší ke špičce jazyka protíná střední čáru. Rýhy tím jak jsou umístěny mluví pro lehčí omezení funkce slinivky břišní. Vzhledem k tomu, že nejsou podélné ani šikmé ale že jsou příčné, lze soudit na slinivkovou poruchu spíše lehčí a spíše pouze přechodného rázu, tedy vratnou. Podélné rýhy by na jazyku v této lokalizaci znamenaly poruchu funkce slinivky způsobenou orgánovými změnami, tedy změnami spíše nevratnými. Pod okrajem horního rtu je směrem ke kořeni jazyka vidět „vykukující“ o něco silnější bílý povlak. Tento povlak pokrývá celou zadní část jeho jazyka a vypovídá o osídlení tlustého střeva nesprávnými mikroby. Muž  sice nekouřil a celý život sportoval, ale celý život se také vysloveně nezdravě stravoval. Jeho stravou bylo kořeněné maso s množstvím pepře a soli, pražená jídla, žádná zelenina, muž trpíval zácpou. Pět let po vzniku fotografie se dostavily nejasné silné bolesti břicha. Gastroskopie odhalila intenzivní zánět žaludeční sliznice, počítačová tomografie odhalila nejasný nález na slinivce břišní. Úlevu přinesla přísná dieta s vyloučením bílkovin, koření, alkoholu a sladkostí, to vše provázené následným snížením tělesné váhy k normálu, klasicky na „počet kilogramů kolik je centimetrů nad metr výšky“.

Žena, 54 let, nadváha. Hřbet jazyka v přední části je hladký, bez viditelných rýh a bez povlaku. Pod okrajem horního rtu je na kořeni jazyka vidět okraj povlaku s nažloutlým nádechem. Tento povlak pokrývá celou zadní polovinu jazyka a svědčí pro dost intenzivní osídlení tlustého střeva nesprávnými mikroby. Žena nepije alkohol, nekouří, nesolí, sladkostem výrazně neholduje. Levá polovina břicha a hlavně podbřišek je na pohmat nadměrně citlivý, poslechově  a poklepově je ve střevech mnoho plynu, žena si stěžuje na celoživotní plynatost. Při dotazu, jak k tomu mohlo dojít nebo jestli k tomu nějak přispěla paní odpověděla, že v dětství užívala velmi často antibiotika (často i chloramfenikol) a to kvůli zánětům mandlí, středouší a chronickým zánětům vedlejších obličejových dutin. Že často užívaná antibiotika výrazně poškozují osídlení střeva zdravými mikroby (tzv. zdravou střevní mikroflóru) je všeobecně známo.

Paní si sama uvědomila vznik „narůstajících potíží s trávicím traktem“ s občasnými bolestmi břicha a průjmy. Vyšetření před operaci žlučníku přineslo podezření na sníženou funkci slinivky břišní. Paní si dále sama všimla, že když si v některých obdobích dopřeje více sladkostí, nejenže se zhorší bolesti břicha a průjmy, ale všimla si také toho, že se povlak objeví na celém jazyku aby později zase zmizel. Vztah mezi stavem střevního obsahu a povlakem na jazyku se u této ženy zdá být potvrzen.

Žena, 62 let, výrazná až chorobná nadváha. Jazyk je hladký s rovnoměrným bělavým povlakem. Povlak mluví pro občasnou (laboratorně neprokazatelnou) lehce sníženou funkci slinivky břišní. Paní má kromě vysoké nadváhy i dost vysoký krevní tlak, ale jinak je podle vlastních údajů více méně bez potíží. To co ji subjektivně trápí nejvíce je nadváha, která se koncentruje do oblasti kulatého viditelně vyklenutého břicha. Do týdne si dopřeje nejméně jednu láhev vína, většinou jsou to ale dvě. Přes velkou nadváhu, vysoký krevní tlak a značnou konzumaci alkoholu však tato žena zůstává bez větších subjektivních potíží, což potvrzuje i její opticky „poměrně zdravý jazyk“.

 

Třicetiletý muž trpí několik let nejasnými a prakticky neovlivnitelnými zažívacími potížemi. Trápí ho nadýmání, po jídle se dostavují bolestivé křečovité stahy střev, které postihují převážně pravou polovinu břicha. V pravém podbřišku lze nahmatat pružnou elastickou válcovitou zatuhlinu, která sama o sobě někdy bolí. Léky proti nadýmání a proti křečím nepomohly, nepomohly ani různé diety. Navíc je veliká kazivost chrupu, v němž je mnoho amalgámových plomb. Kolonoskopie zjistila, že střevní sliznice je v podstatě normální. Co se našlo, bylo nadměrně dlouhé tlusté střevo (dolichocolon) s „prověšeným“ tračníkem.  Děd pacienta dlouhodobě trpěl nejasnými střevními potížemi, babička zemřela na nádor jater nebo žlučníku. Na jazyku jsou vidět zarudlé skvrny, které – přes negativní laboratorní nálezy – svědčí pro přinejmenším „podrážděnou“ sliznici střeva. Skvrny jsou výraznější v pravé polovině jazyka. Zvláště nápadná je skvrna při kořeni jazyka vpravo, která jakoby potvrzovala, že potíže „sídlí“ spíše v pravé polovině břicha, jak to udává pacient. V pravé polovině břicha sídlilo i zhoubné onemocnění jímž trpěl jeden z prarodičů pacienta. 

Muž, 20 let, přes 180 cm vysoký, tělesná váha pod 60 kilogramů. V dětství míval často angíny, poměrně často užíval antibiotika a požíval mnoho sladkostí. Je ochablý, ale se svým stavem bojuje a moc si přeje přibrat a a nabýt sil. V době vzniku fotografie není zácpa ani průjem, nekouří, alkoholu ani černé kávy se  nedotkne. Pohmat břicha vykazuje na tlak silně bolestivé místo tři prsty vpravo od pupku, jinak pohmatem břicha nelze nalézt žádné další odchylky od normálu. Jazyk je nejspíše trochu oteklý a mírně zvětšený, je zarudlý a jsou na něm vidět „cáry“ bílého povlaku, které tvoří hranici pro ještě zarudlejší dvorce. Střední rýha je hluboká a poměrně široká, což by mohlo svědčit pro ochablé a v některých úsecích nadměrně roztažené střevo. Otisky zubů se nacházejí po celém obvodu jazyka. Nejvýraznější otisk zubů je právě na pravém okraji, což souhlasí s pohmatově bolestivým bodem na břiše, který je umístěn také v pravé polovině břicha. Červené „tečky“ v blízkosti špičky jazyka vypovídají o možném nedostatku komplexu vitaminů B v těle. Zarudlé otisky zubů, které se nacházejí na samotné špičce jazyka, svědčí pro možné podráždění nebo až zánět žaludeční sliznice, takzvanou gastritis. Šikmé rýhy viditelné na obou stranách přední části jazyka mluví pro podezření na špatnou funkci slinivky břišní, která (aktuálně) nemusí být laboratorně prokzatelná.  Celkově jazyk mluví pro něco co by se dalo nazvat jako „plošné podráždění sliznice střeva“ které se může „stěhovat a měnit“ Současně je podezření na lehké chronické nebo právě počínající omezení funkce slinivky břišní.

Muž, přes čtyřicet let, střední postavy s cirka desetikilovou nadváhou.  Několik let trpí nadýmáním. Denně si dopřává 4 až 6 deci vína, kouří. Při lékařských vyšetřeních byly zjištěny polypy v tenkém střevě a v konečníku, kde jsou i hemeroidy. Laboratorně se našla zvýšená hodnota jednoho jaterního enzymu, je zvýšený bilirubin a krevní tuky, je zvýšený krevní tlak. V levém nadbřišku je v hloubce hmatná tlakově nebolestivá zatuhlina, kterou nelze nijak detilně charakterizovat. Vpravo od pupku je místo s výraznou bodovou pohmatovou citlivostí. Hřbet jazyka je potažen bělavým povlakem. Povrch hřbetu je rozbrázděný rýhami. Ty jsou převážně v zadní části jazyka a jsou spíše příčné, což svědčí pro vratnost (léčitelnost) chorobných procesů, které probíhají v koncovém tenkém střevě a ve střevě tlustém. V pravé polovině hřbetu je nenápadná poloobloukovitá rýha. Umístění rýhy vpravo svědčí pro „problém“ v pravé polovině břicha, pro což mluví i změny některých hodnot jaterních testů a na pohmat silně citlivé místo na břiše taktéž vpravo. „Červené tečky“ v blízkosti špičky jazyka vypovídají o faktickém nedostatku komplexu vitaminů B v těle. Ten může být do jisté míry způsoben i výše uvedenou pravidelnou konzumací alkoholu, ale je to jen domněnka. Celkově jazyk mluví pro něco co by se dalo nazvat jako „plošně podrážděná sliznice střeva“.

Žena, 60 let, menší postavy s cirka desetikilovou nadváhou. Nemá žádné zažívací potíže, ráda by zhubla. Miluje sladkosti Břicho je až na naznačenou pohmatovou citlivost „nad žaludkem“ orientačně zcela bez nálezu. Jazyk je růžový, bez povlaku, poměrně hladký. Po stranách jazyka jsou v náznaku vidět počínající (nebo právě mizející) otisky zubů. Malý „esovitý vryp“ ve střední brázdě mluví pro eventuálně lehce sniženou funkci slinivky břišní. Červené „tečky“ v lízkosti špičky jazyka vypovídají o faktickém nedostatku komplexu vitaminů B v těle. Paní je aktuálně bez zažívacích potíží, snaží se žít zdravě a zhubnout. Její jazyk mluví pro momentálně poměrně dobrý stav zažívacího traktu. Důraz je slově „momentálně“,  jde tu spíše o labilní rovnováhu, která se případnou výraznou stravovací/dietní  chybou může „zvrtnout“ v nějakou chorobu.

 Email od třicetileté ženy z února 2009.

Bílá vrstva je po celém jazyku	Tentokrát začaly skvrny na špičce	Tehdy to bylo hodně bolestivé	Jazyk se začíná potahovat silným bílým povlakem
Jazyk hodně bolí, skvrny jsou hluboké	Jazyk dnes, začíná klidová fáze	Jazyk v nejlepší formě

Milý pane doktore, tuším, že při pohledu na fotografie mého jazyku budete lehce zaskočen. Sama se za něj stydím před lékaři, v restauraci, při smíchu, je velmi nepohledný. Kdyby zůstalo jen u vzhledu, tak se s ním nějak smířím, bohužel mě však neustálá tvorba bolestivých fleků a prasklinek (občas mi praská rýhování po stranách nebo střední brázda jakoby praskne a prodlouží se tak ke špičce jazyka) značně trápí, při každém jídle, ve kterém je sebemenší špetka soli, či při konzumaci ovoce a zeleniny cítím hrozné štípání a pálení v místech skvrn, které pak ještě zarudnou a jsou o to ošklivější. V akutní fázi mě skvrny bolí i mimo dobu jídla.

Nejsem si zcela jistá, od jaké doby mám jazyk v tomto stavu, je tomu ale něco přes dva roky, co mne trápí bolesti jazyka natolik, že ho denně pozoruji a v nejhorších fázích si ho fotím.
K popisu skvrn bych uvedla následující: Mám je na jazyku prakticky neustále. Jazyk je velice bílý a jakmile se potáhne silnější vrstvou povlaku (to se mi potom lepí celý jazyk a cítím, že je na něm něco, co tam nepatří), který vypadá jako „koberec s vysokým chlupem“, objeví se místa, na nichž je povlak ještě koncentrovanější a to už vím, že se začne pod touto vrstvou objevovat červená dírka. Stačí do toho místečka škrábnout a v jazyku je dírka, která se potom rozlézá – jakoby „požírala“ okolní povlak. Někdy zůstanou skvrny malé, jindy se roztáhnou téměř po celém jazyku, až zmizí skoro celá bílá plocha, poté začnou papily dorůstat, potahovat se povlakem a situace se opakuje nanovo. A nazývám ty skvrny dírami, protože jsou „vyžrané“ zhruba 2 milimetry do jazyku, také děsivé krátery.

Se svým problémem jsem nejprve navštívila svou obvodní lékařku, která mi jen řekla, že to tak někdo má, že to bude asi něco se střevy, ať nejím sladkosti. Ptala jsem se jí, zda by to nemohla být Candida Albicans a ona na to, že tu má každý a chtěla mi jen tak, bez testů, předepsat Nizoral tabletky. To jsem odmítla, neboť bych si přála, aby byla zjištěna příčina a poté nasazena komplexní léčba, protože už jsem pročetla na internetu velké množství stránek týkajících se alternativních postupů léčby a vím, že projevy na jazyku odrážejí potíže s jazykem přímo nesouvisející. Nicméně mě odeslala na gastroenterologii pro pozitivní nález Helicobacter pylori protilátek v krvi. Po gastroskopii a provedené biopsii vzorku – který byl negativní – pan doktor konstatoval, že Helicobacter v žaludku není . Jen mi předepsal nějaké léky na lehce překrvený žaludek a na možnou lehkou bulbitidu, ať je v případě potřeby užívám. Samozřejmě je neužívám, žaludeční potíže nemívám. Můj jazyk nechtěl ani vidět, nemám se tím prý zabývat.

Na stomatologii mi řekli to stejné. Byla jsem i za gynekoložkou požádat o zjištění hladiny hormonů, neboť jsem se ve Vaší knize dočetla, že mapovitý jazyk způsobuje také nedostatek ženských hormonů. Paní doktorka říkala, že tím to nebude, jinak bych neměla menstruaci (cyklus u mne trvá 32-35 dní, pravidelnost přišla až po narození dětí. V 15letech jsem dostala „startovací“ injekci, abych vůbec začala menstruovat a co se týká hormonů, mám hodně hrubé černé chloupky – i na palcích u nohou). Antikoncepci užívám  třetí měsíc, změny na jazyku žádné.

U lékařů jsem tedy pochopení nenašla, zkusila jsem tedy nejprve doplňovat zinek se selenem, poté B-komplex, pila jsem čaje na slinivku, potírala si jazyk Betadine roztokem, genciánovou violetí, vše bez efektu.

Málo solím, téměř nekořením, nápoje nesladím, sladká jídla a sladkosti v globálu mám ráda, ale nijak zvlášť je nevyhledávám, ale lhala bych, kdybych tvrdila, že si denně nedám třeba jednu Kinder čokoládku (nebo něco sladkého v tomto množství). Snažím se dodržovat pitný režim, je to pro mě boj, necítím potřebu se napít, takže si počítám množství vypitých tekutin, které bohužel ani tak nepřekročí 1,2 l za den. Alkohol piji výjimečně (víno, v létě pivo), kávu piji 1x denně slaboučkou rozpustnou s velkým množstvím mléka.

V dětství jsem trpěla často na angíny, odhaduji, že jsem od narození do 21let využívala cca 20 balení antibiotik, za posledních 8 let mi byla nasazena ATB až minulý měsíc pro zánět průdušek.

V 10 letech mi byl vyoperován apendix. Při studiích na střední a vysoké škole jsem bohužel vůbec nedodržovala životosprávu, obědy jsem vynechávala, jedla jsem hodně sladkostí a sladkého pečiva, polotovarů, vlastně si ani nevzpomínám, že bych jedla ovoce a zeleninu. V té době jsem také trpěla zácpou.

Jídelníček jsem upravila před 6 lety, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná, to už však bylo nejspíš pozdě. Před 8 lety mi zemřel dědeček, nesla jsem to těžce, nebyla jsem schopná vejít k němu na ARO bez obrovského pláče. Strašně mě bolelo, že trpí a že mu nikdo nedokáže pomoci. Byl dlouho hodně nemocný (cukrovka, Parkinsonova choroba, dojížděl na dialýzu ledvin), bála jsem se jet na jakoukoliv dobu mimo domov. Vždy když jsme byli třeba se školou na výletě, měl děda tady doma srdeční slabost nebo žlučníkový záchvat. Při poslední cestě do Německa jsem měla divný pocit a po návratu mi maminka oznámila, že měl dědeček plicní trombózu a leží po převozu na oddělení ARO. Měsíc poté zemřel, celou dobu jsem věřila, že se z nemocnice vrátí domů. Nevím, zda i tyto stavy mohou souviset a způsobovat změny na jazyku. V době mezi úmrtím a pohřbem se mi na zádech objevil pásový opar, ještě pár měsíců po pohřbu jsem byla psychicky rozložená.

Nyní jsem po psychické stránce relativně v klidu, opomenu-li občasné vypětí s dětmi, není nic, co by mne nějak významně ovlivňovalo.

Neduhy, kterými „trpím“, nepovažuji za nikterak závažné, nijak zvlášť mě neobtěžují, pravděpodobně však některé z nich budou souviset s mým jazykem.

Odjakživa trpím na akné. Mám černé tečky a zejména v oblasti spodní čelisti a kolem brady i zanícené červené pupínky. Akné se mi objevuje na zádech a krku, ve vlasové části hlavy v týlní oblasti mám svědivý ekzém, občas i zahnisané pupínky. Ekzém se mi objevuje i ve vnějších zvukovodech. Několik měsíců v roce mívám nazelenalou rýmu, která se spíše drží u kořene nosu, lze ji vysmrkat, ale spíše ji musím vtahovat, vadí mi při mluvení (mluvím přes nos),  lepí se mi nosohltan a mám zhoršený čich. Od rýmy mě bolí uši a mám je lehce zalehnuté a taky mě často škrábe zadní stěna krku. Popis RTG snímku dutin: PND – okrajové lemy v antrech – bez tekutiny. Dostala jsem Avamys sprej a Xyzal tabletky, užívám je již 6 týdnů, beze změny. Byla jsem odeslána na imunologické a alergologické vyšetření. Alergií netrpím, z imunologického rozboru mi vyšlo, že jsem prodělala infekční mononukleózu (netuším kdy) a pozitivní Herpes viry, proto v současné době užívám Isoprinosin.

Amalgámovými plombami mám vyplněny téměř všechny stoličky.

Mívám zkřehlé prsty na rukou i nohou, bývá mi zima i v místnostech, kde se druzí pro velké teplo svlékají do krátkého rukávu, paradoxně se hodně potím (i když je mi zrovna zima), hlavně v podpaždí.

Na nehtech se mi dělají bílé tečky, trpím svědivými výtoky a také nadýmáním, někdy po jídle dostávám křeče asi ve střevech – v oblasti nad pupkem.

Teď si určitě myslíte, že jsem minimálně poloviční hypochondr, popsala jsem každou drobnost, která mě napadla.

Také jsem uvažovala o pročištění střeva pomocí Hydrocolon terapie, jen nevím, jestli je ku prospěchu z důvodu odplavení přívětivých mikroorganizmů ze střeva.

Email  z června 2011.
Naštěstí – musím zaklepat – potíže ustoupily. Ne úplně, ale  už jsem se vyrovnala s tím, že mám zkrátka „jiný“ jazyk, každý přeci máme něco.

Ale teď vážně…vypozorovala jsem, že tvorba skvrn má co do činění s fázemi menstruačního cyklu. Ten se mi sice o dost protáhnul, z dřívějších 32-35 dní je momentálně cca 50-60 dní, což samozřejmě není v pořádku, ale necítím se zle a nehodlám užívat antikoncepci, jen abych periodu zkrátila a upravila. A protože jsem docela citlivá, poznám, kdy nastala ovulace a v tu dobu mi zbytní povlak na jazyku a dělají se mapy. Nejsou zdaleka tak bolestivé jako tomu bývalo a ztrácejí se rychleji. Po zhruba 10 dnech se jazyk „sjednotí“ a to stejné se opakuje za dalších 14 dní při menstruaci. Má lékařka něčemu takovému sice nepřikládá váhu, ale já bych řekla, že od prvního porodu, kdy byly hormony naprosto rozházené (a kdy jsem začala sledovat změny na jazyku), se alespoň trošku jejich hladina stabilizovala a mé tělo reaguje na hormonální výkyvy (jejich maximum a minimum) skrz jazyk. Mám takový „jazykový premenstruační syndrom“.

 

Šedesátiletý sportovně a zdravě vyhlížející štíhlý muž. V mládí – ale už jako dospělý - měl dvakrát angínu, antibiotika často nebral. Léta však trpěl chronickým (v podstatě neléčeným nebo nedoléčeným) zánětem vedlejších obličejových dutin, tzv. sinusitidou. Přes štíhlou postavu se proti všemu očekávání musel léčit pro vysoký krevní tlak. Zhruba rok před pořízením fotografie jazyka dostal zápal plic a dodatečně i enormně silné bolesti v zádech. V nemocnici se na rentgenu našel podezřelý stín na játrech. Nato byla provedena kolonoskopie a ta objevila středně pokročilý nádor tlustého střeva. Přitom si pacient vzpomněl, že dva roky předtím viděl stopy krve na stolici, ale k lékaři nešel. Pacient celoživotně nekouřil ani nepil alkohol. Po cílených dotazech si  nicméně vzpomněl, že prarodiče měli nějaké zhoubné onemocnění. Tělesné vyšetření odhalilo jen lehkou pohmatovou citlivost nad pupkem a pravděpodobně lehce zvětšenou lymfatickou uzlinu pod levou klíční kostí. Chemoterapii ani radioterapii zatím neprodělává.

Přední dvě třetiny jazyka vykazují lehký bílý povlak, nejsou znatelné rýhy. Bělavý povlak vynechává okraje jazyka, což mluví pro dlouhodobé osazení střeva nesprávnými baktériemi. Jazyk je celkově lehce zvětšený, v jeho zadní třetině jsou vidět skvrny. Vzhledem k tomu, že pacient jazyk nijak detailně nesledoval tak neví, jestli se skvrny stěhovaly nebo nějak vyvíjely apod. Tak či onak se skvrny nacházejí v zadní třetině hřbetu jazyka, kam se „promítají“ chorobné změny tlustého střeva potažmo konečníku. Pacient je v době vyšetření v dobrém stavu, chutná mu a (nyní již) nehubne, cítí se poměrně dobře a jeho jazyk činí přes vážnou diagnózu (momentálně) také poměrně dobrý dojem. Dokud změny na jeho jazyku zůstanou nezměněny, lze předpokládat, že jeho základní choroba je stabilní a nepostupuje.

Poznámka: lidé s chronickým zánětem obličejových dutin trpí nadměrně často vysokým krevním tlakem, a to bez ohledu na případnou nadváhu nebo podváhu. Bolesti hlavy a migrény jsou také často ve hře. Podle alternativních onkologů jsou nerozpoznané a neléčené letité chronické záněty jedním z faktorů, které zvyšují respektive udržují sklon ke zhoubnému onemocnění. Myšleny jsou chronické záněty kdekoli v těle.

Reklamní fotografie

Jde o reklamní fotku z kalendáře farmaceutické firmy visící na zdi v ordinaci jedné bavorské dětské lékařky. Dětský obličejík je krásný, reklamní fotograf určitě vybral nádherné dítě. Až na zobrazený jazyk. Ten svědčí pro podráždění střevní sliznice v době vzniku fotografie. Dítě přitom mohlo být zcela bez potíží, po několika dnech mohl být jazyk zase růžový a bez povlaku. Nicméně při vzhledu jazyka jak je zobrazen na reklamní fotografii by měli rodiče zbystřit a zdravotní stav dítěte pozorně sledovat.