Zde je nutno nějak popsat, co se těmi potížemi ve smyslu následujícího článku vlastně myslí. Jedná se o těžko ovlivnitelné opakující se (i mírnější ale úporné a obtěžující) záněty ženských orgánů s výtoky z pochvy, s typickými bolestmi v podbřišku. Jde to většinou ruku v ruce s „nepříjemnou“ až bolestivou
(ne-)pravidelnou menstruací, třeba i bez zánětu.
Ženy vědí, jak je to míněno. Podmínkou je, že gynekolog vyloučil cysty vaječníků, výrazně chybné postavení dělohy s velkými myomy jakož i další jasně definované chorobné nebo operativně léčitelné stavy apod. Pod čarou zůstanou subjektivní potíže, na něž si ženy stěžují u různých lékařů, kteří je posílají zase k jiným lékařům. Tyto pacientky trpí mj. často bolestmi v kříži jakož i průvodními migrénami či „obyčejnými bolestmi hlavy“ vázanými na období menstruace. Těhotenství má na tyto potíže většinou dvojí a někdy dost vyhraněný účinek. Buď je přechodně zlepší nebo zhorší. Ale ani z toho nelze odvodit, jak a jaké „hormony“ bolesti vlastně způsobují ani jak potíže odstranit. To vyplývá z pokusů brát po porodu „tu správnou antikoncepci“, která by případný příznivý vliv těhotenství „napodobila“ nebo zopakovala. Povede se to však jen zřídka. Byly u mě pacientky, které vyzkoušely preparáty se všemi myslitelnými kombinacemi hormonů jaké se jen na trhu objeví bez sebemenšího efektu. Pak nezbývá, než se snažit věc ovlivnit „negynekologickými“ postupy a léčbami a nasadit páku tam, kde ji lze o něco opřít. A o těchto možnostech by měl článek být.
- Bolesti v kříži, jejich léčení. Žena s gynekologickými potížemi trpí skoro vždy bolestmi v zádech. Byly u mě i ženy s výraznými potížemi v podbřišku a se současnými bolestmi nikoli v kříži, ale v oblasti krční páteře. Obraz problémů s páteří může být neuvěřitelně různorodý a zavádějící. Co tedy pomůže. Každopádně je to sázení baněk a masáže baňkami nad kritickými místy a nad nalezenými hmatnými na tlak prstu bolestivými „zatvrdlinami“ nad pánví zezadu nad křížo-kyčelním skloubením a také nad bedro-křížovým přechodem. Všechny nalezené citlivé body je třeba nějakou dobu pravidelně masírovat a prokrvovat. Je třeba pojmout to jako dlouhodobý proces i při zaměstnání ve všedním životě. Zpočátku nutno aplikovat častěji tedy alespoň 2x týdně. Jednou týdně je málo. Masírovat však vždy po odeznění bolestivosti vyvolané předchozí masáží, ne však při menstruaci. Aby se dosáhlo dostatečné častosti masáží, doporučuji přemluvit nějakého rodinného příslušníka, který by to dělal. Chodit 2x týdně k (poučenému) masérovi je v reálu téměř nemožné. Smyslem věci je prokrvit pánevní klouby a svalstvo hýždí, to se uvolní a následně se uvolní i jistá „křečovitost“ svalů a stažení přívodných cév kolem ženských orgánů hluboko uvnitř pánve, které se také prokrví a uvolní. Jak to vlastně přesně funguje se neví, ale většinou to pomůže.
- Pupence zředěným lokálním anestetikem bez kortisonu.
Jde o pupínky tenkou injekční jehličkou posazené nad nalezené bolestivé tzv. spoušťové body. Je možné použít i čistou destilovanou vodu. Ta o něco více pálí, účinná je však stejně a má tu výhodu, že na rozdíl od lokálního anestetika nemůže vyvolat žádnou vedlejší reakci, především obávanou alergickou. Prsty nalezené bolestivé body a svalové zatuhliny se mohou před masáží tenkou injekční jehlou nebolestivě umrtvit (tenkou jehlou to skutečně skoro není cítit!) a pak masírovat. Na předtím citlivé a umrtvené body se může mnohem více přitlačit a příznivý účinek sezení se výrazně zesílí.
- Akupunktura celotělová i ušní. Má také svůj smysl. Chodit se má nejlépe k někomu, kdo to umí, tím je řečeno vše. Rozepisovat se tu o detailech či jednotlivých kombinacích akupunkturních bodů není třeba.
- Vynechat z jídelníčku sladkosti! To je důležitý a technicky vzato jednoduše proveditelný bod. Přívod cukru oslabuje imunitu, podporuje kvasinky a zvyšuje spotřebu vitaminů udržujících obranyschopnost organizmu. Závislost na sladkostech je však veliká a srovnatelná se závislostí na nikotinu. Ženy zvyklé celoživotně na buchty, koláče a lívance (nemusí se jednat hned o dortíky nebo čokoládu) se téměř nikdy nepřizpůsobí, ani když jim hrozí vyslovená cukrovka.
- Močové cesty. To je kapitola sama pro sebe. Ženy s chronickými gynekologickými potížemi mají v skoro vždy něco s močovými cestami. Co dělat. Určitě denně pít do „světlé“ moči, což je pro mnoho žen zdánlivě samozřejmá, ale ve svém důsledku někdy neproveditelná podmínka ať již z jakéhokoli důvodu. Bez splnění tohoto bodu je léčení častého běhání na malou a chladných nohou výhledově prakticky beznadějné. Není od věci přeměřit občas kyselost moči kontrolními volně dostupnými indikačními papírky a udržovat kyselost moči pitným režimem v optimu. Z dostupných, v podstatě „přírodních“ léků určitě zkusit Urovax dle přiloženého letáčku po předchozí konzultaci s urologem, gynekologem nebo imunologem.
- Zvýšení celkové imunity. Možností jak to udělat není mnoho. Níže jsou uvedeny některé návrhy.
Léčba vlastní krví, cizím slovem autohemoterapie
Dříve byla užívána i oficielní medicínou, ale bouřlivým rozvojem antibiotik upadla v zapomenutí. V zahraničí se provádí jednoduše čistou vlastní krví odebranou normálně ze žíly, která se obratem vstříkne do svalu. Děje se tak po 1-5 ml žilní krve ve stoupajících dávkách 1 - 3x měsíčně. Případnou následnou horečku „neproklínají“, ale považují za příznak účinnosti. Stačí ji vyležet, vidět tuto reakci pozitivně a teplotu netlumit acylpyrinem prvních 24 hodin. Takto možno postupovat několik let i dlouhodobě. Vlastní žilní krev lze aplikovat v té samé stříkačce smíchanou se zahraničními injekčními homeopatiky, například Pefrakehlem D6 střídavě s Notakehlem D5. Vyzkoušet možno i injekční Pascotox forte nebo Esberitox (obé ze SRN). Jedná se vlastně o injekční echinacin. Léčba vlastní krví může být jedna z posledních nadějí zvýšit si imunitu a tak se potíží zbavit. Totéž platí pro mužské potíže typu chronického zánětu prostaty (prostatitidy) a močové roury (urethritidy) nebo pro rozvinutý únavový syndrom. Jednodušší je možná užít v tuzemsku každopádně registrovaný SolcoTrichovac dle přiloženého návodu. Kůru vlastní žilní krví je přitom lépe přerušit. Imunitu podpoří i tabletka zinku a selenu užívaná obden.
Homeopatika
Pomohou z ruky zkušeného odborníka dle homeopatického obrazu choroby. Orientačně v úvahu přicházející přípravky jsou například sepia, cimifuga, ferrum metallicum, hydrastis, kreosotum, pulsatilla, lilium tigrinum atd. Zředění nebo-li tzv. potenci určí zkušený homeopat, jenž léčbu průběžně kontroluje.
Fyzikální metody
Sem patří koupele v rašelině - i doma ve vaně třeba v komerčním přípravku jednou týdně v klidovém údobí - vyzkoušet, stojí to zato, ale vnímat i případné zhoršení a pak již neopakovat. Forma sedacích koupelí je snad i lepší, nejspíše s heřmánkem.
Koupele "studených nohou" v teplé vodě
(později i na střídačku v chladné) vodě. Provádět obden, eventuelně s koupací solí. Pomůže hlavně ženám s věčně chladnýma nohama. Nelitovat času, lze realizovat denně večer vsedě před televizí. Podobně pomůže místní aplikace vlhkého tepla v neakutním stadiu na postižená místa, tedy na nalezené spoušťové body. Ve stadiu momentálního zlepšení to lze pojmout jako „prevenci“. Lze použít například i tak jednoduchý prostředek jako v horké vodě nebo v horkém heřmánku namočený ručník přikládaný na „kříž“. Vlhké teplo je to správné, suché teplo (solux apod.) může i přitížit, zvláště při momentálním zesílení bolestí.
Výplachy pochvy zředěným bílým přírodním jogurtem bez konzervačních přísad
Lze zkusit jako jednu z dalších opomenutých metod s cílem okyselit prostředí pochvy a tak vytlačit bakterie které tuto "zdravou kyselost" nesnášejí. V případě úspěchu lze postup opakovat dle potřeby celoživotně formou kůr při zhoršení potíží. (Dát přitom pozor na zranění pochvy, vyzkoušet případně v přítomnosti zkušené gyn. sestry apod.) Použít lze i čaje z malvy nebo z hluchavky bílé nebo z alchemilla vulgaris (ten je možné i pít). Z dostupných preparátů by bylo škoda neužít v republice registrovaný Fermalac, což je zdravá „poševní“ bakterie v tobolkách. Tobolky se zavádějí do pochvy. Lze je střídat s výplachy kyselým mlékem, přečíst si pečlivě návod.
- Kvasinková infekce. Ta bývá spolu-příčinou jak výtoků tak jiných „pánevně-gynekologických“ potíží a jiných dlouhodobých úporných potíží. Proto je třeba se věnovat i bakteriím žijícím ve střevě a toto vyčistit od všech nezdravých mikrobů, zdaleka nejen kvasinek. Jde to například pomocí peroxidu hořčíku v prášku, z něhož se po jeho užití ve střevě uvolní kyslík hubící mikroorganizmy, které tam nepatří. Prášek se užívá dle návodu několik dní a pak se má střevo osadit „zdravými bakteriemi“ pomocí preparátů jako laktobacillus, Mutaflor, Symbioflor apod. Kůra se může opakovat i několikrát do roka. Požívání jinak nedoceněných pšeničných otrub třeba s jogurtem však lze doporučit průběžně skoro bez omezení. Nezapomenout ani na možnost zanícených "střevních výchlipek" (divertiklů) které v (levém) podbřišku někdy také bolí a obraz zkreslují, ačkoli se často dají vyhmatat. Jsou rozšířenějším nálezem než se obecně myslí. Bakterie „žijící“ ve výchlipkách střevních bývají zodpovědné za nedostatek vitaminů komplexu B a ten pak spolupodmiňuje i únavu. Znovu v této souvislosti upozorňuji na škodlivost přísunu cukru do těla, jenž „kvašení a hnití“ ve výchlipkách udržuje.
- Hygiena intimního styku. Ženy by měly vyvíjet příslušný tlak i na partnera a dle možnosti ho animovat k patřičné hygieně. I zde se věc podceňuje. Muži, kteří svůj nástroj rozkoše dostatečně často nemyjí, ohrožují partnerku nejrůznějšími chorobami. Nemluví se o tom vůbec, ale ojedinělé studie prokázaly vysoce škodlivý vliv mužské mikroflóry žijící na mužském (neudržovaném) penisu. Za předkožku se toho podle posledních poznatků „vejde“ neuvěřitelně mnoho. Muži žen trpících chronickými potížemi by měli čas od času jít na příslušné vyšetření, aby se vyloučil chronický zánět z jejich strany a aby se tak partneři opakovaně vzájemně neinfikovali. Po styku je dobré pečlivě omýt genitálie vodou, ale bez chemie. Pochvu však nevyplachovat zbytečně často a už vůbec ne s chemickými přísadami. Jak řečeno, v případě podezření na onemocnění partnera se musí tak či onak léčit i on, čili oba.
- Chronická zácpa. Je téměř absolutní nutností ji spolehlivě odstranit!!!!!...pokud možno přírodně či jakkoli bez vedlejších účinků. Použít lze leccos, například plantago ovata, pšeničné otruby v jogurtu a kyselém mléce, laktulózu, sušené meruňky, psyllium, magnéziové tablety, Fortrans užívaný před koloskopií, finský Chloremax, německý Ozovit neboli peroxid hořčíku jak uveden výše a další četné přípravky. Předchozí konzultace se zasvěceným lékařem je vhodná. Navíc se má určit typ zácpy, což není vždy jednoduché. Tento bod je povídáním na samostatný článek.
Závěrem
Jako obvykle doporučuji kombinaci několika pokud možno přírodních či neškodných metod. Jejich rozumné „namixování“ a pořadí je věcí zdravého úsudku a toho člověka, který postupy ordinuje, při léčení je skutečně užívá a má s nimi u pacientů zkušenosti. Poněvadž v současnosti existuje i rozsáhlý zdravotnický komerční sektor, lze si nejednu i vysloveně lékařskou metodu dopřát takříkajíc „za hotové“. To zvláště tam, kde oficielní (pojišťovenský) lékař klade tuhý odpor a odmítá ten či onen preparát nebo jinak běžné vyšetření v neobvyklé indikaci předepsat. V tom případě může tento článek posloužit jako přehled podnětů pro sebevědomé aktivní ženy k dalším pokusům o zlepšení svého zdraví respektive jako „návod“ k tomu, jak se na tomto světě cítit celkově lépe.