Páteř je osou těla. Když nějaká její část chronicky bolí, stanou se tyto potíže „osou života“ a centrem úvah o zdraví a nezdraví. Péče o páteř v celé její délce - od krku po kostrč – je jedním z bodů, který příznivě přispívá k léčení respektive k odvrácení mnoha chronických chorob ještě před jejich vznikem. Proto uvádím několik popudů k zamyšlení nad všenědenními záležitostmi formou hesel začínajících na písmeno P. Následují „preventivní péčkové podněty“.
- Postel. Je to o optimální „tvrdosti-pružnosti“ podkladu, na němž se spí. Postel by měla umožnit i dlouhodobé, subjektivně naprosto bezbolestné „ležení“ bez nadměrného prohnutí páteře apod. Po opuštění postele by neměl být ani náznak pocitu rozlámání. Nicméně u vyjádřených nočních páteřních bolestí je konzultace s odborníkem namístě.
- Polštář. Vybrat si ten optimální, nemá být subjektivně ani příliš malý/velký, ani příliš tvrdý/měkký. Několik jich vyzkoušet a zvolit ten, na němž se spí bez jakéhokoli pocitu pnutí v krční páteři.
- Polstrování autosedaček, posez v autě. Anatomické sedačky mohou být pro páteře pro mnoha lidí paradoxně nemalým zlem. Opakovaně jsem se s tímto fenoménem setkal. Lidé s vyjádřenými bolestmi zad (s bolestivým vertebrogenním syndromem) by si měli vybrat sedačku v níž se cítí dobře a z níž vstanou i po delším pobytu za volantem bez bolestí v zádech či za krkem. A to bez ohledu na módní design. Kdo autem jezdí stále a je na něj profesně odkázán, ten by se měl v krajním případě poradit s nějakým odborníkem na tuto problematiku a sedačku nechat „vymodelovat“ individuálně.
- Posez u PC a u stolu. Přísně dbát na „rovná záda“, občas sedět na balónu nebo na otáčivých stoličkách bez opěrátka apod.
- Přenášení břemen. Dobře si rozmyslet, jak budeme nakládat bedny piva do auta. Ono pověstné bolestivé křupnutí v „kříži“ při nakládání a zvedání těžkých krabic může být neškodnou záležitostí, ale při opakování může přejít v chronické bolesti s nutností ortopedického nebo neurochirurgického zásahu.
- Povolání. Je-li profese spojena s denním mnohahodinovým „posedáváním“ u PC a dotyčný trpí bolestmi hlavy, bolestmi v zádech nebo tinnitem či migrénou, je dobré se zamyslet nejdříve nad postavením páteře při práci a nakonec a od určitého stupně potíží i nad vhodností samotné profese a uvažovat o případné změně.
- Potraviny, poživatiny. Vyjít by se mělo pokud možno s minimem cukru a soli, konzumovat by se měly potraviny s množstvím vlákniny a s minimem „éček“ a jiných přídatných chemických látek.
- Provokační faktory. Těm se úzkostlivě vyhýbat, naslouchat tělu a přemýšlet nad vztahem bolestí k různým denním činnostem a někdy i k jídlům. Vést kalendář potíží i provokačních faktorů, pokud jsou známy.
- Psychika. S těžko ovlivnitelnou potíží je třeba naučit se žít. Vím že to zní jako fráze. Psycholog či psychiatr může pomoci zrovna jako výměna názorů ve skupině stejně postižených.
- Prvotní zhoršení. S tím je třeba počítat u užití některých alternativních léčebných metod. Pokud potíže spojené s tzv. prvotním zhoršením zůstanou v přijatelných mezích, v alternativní léčbě je možno pokračovat. Prvotní zhoršení někdy signalizuje (následnou) účinnost nasazené alternativní terapie.
- Pohyb. Rozumný sport provozovaný v přiměřené intenzitě má výrazně ozdravující účinky. Nejen na tělo. Často se při něm stabilizuje i duše, která po půlhodině běhu nebo po hodině osamělé chůze lesem „přestane myslet na nemoc“. Některé druhy pohybu mohou být něčím jako „náhradou meditace“. Při vybraném sportu by se člověk měl alespoň na krátkou chvíli snažit zcela zapomenout na své potíže. Není možno se do toho na povel vemluvit, ale je možno to zkoušet a svým způsobem to „trénovat“. Stále opakuji – vybrat si sporty, u nichž je vyloučeno přímé působení zemské přitažlivosti na klouby. Míněny jsou sporty jako cyklistika, lyžování na běžkách a plavání. Běhání – moderně jogging – není z hlediska kloubů a páteře žádným přínosem. Posiluje kondici a výdrž, ale klouby a páteř trpí. Nahradit jízdou na kole.
Tolik o tom jak pomoci páteři „podněty na P“.